Jste zde: Recenze » Recenze: Gard Sveen - Poslední poutník

Recenze: Gard Sveen - Poslední poutník

Recenze

Osud je náhoda a náhoda je osud. Ve válce se každý snaží přežít. Válka nikdy neskončí… Taková jsou hlavní poselství norského Posledního poutníka. Odehrává se ve dvou časových rovinách – za druhé světové války a v roce 2003. Moderní policista má zprvu za to, že lidské ostatky nalezené v lese jsou jen „nějaké kosti“, ale případ se mu záhy dostane pod kůži. Zvlášť proto, že je přesvědčen, že nález souvisí s brutální vraždou vlivného starého muže, který měl za války, ze které ostatky dvou dospělých a dítěte pocházejí, velmi důležitou roli.

Kapitoly s vyhořelým Tommym, snažícím se přijít na kloub starým vraždám, se střídají s linií z roku 1945 a následně 1942, která nám objasňuje, co se tenkrát odehrálo. Na úvod nás ovane tísnivá atmosféra poválečných dní, kdy se zdá, že nic není vyřešeno a nikomu se příliš neulevilo. V této části se nachází i podle mě nejpůsobivější scéna, kdy Nor jménem Kaj Holt ve sklepě vyslýchá surově zbitého německého zajatce, který nad ním však má přes svou beznadějnou situaci záhadně navrch. Osobně se románům s válečnou tematikou spíš vyhýbám a u této syrové scény jsem zaváhala, jestli budu mít žaludek číst dál. Nicméně poté se kniha nese v klidnějším tónu a moje obavy brzo zmizely. Mezi časovými liniemi jsou zajímavé paralely, např. v obou je vyšetřovatelům k jejich nelibosti odebrán případ nebo postavy mají podobné vlastnosti. Když už jsem začínala mít pocit, že popisu drsných uzavřených chlapů, kteří potlačují své city, už bylo dost, objevila se na scéně postava britskonorské špionky Agnes, které se nakonec dostane nejvíc prostoru. Kromě plnění svých úkolů se proti své vůli a plánům svých nadřízených zvládne i zamilovat, což, jak se dá čekat, byla za daných okolností spíš přítěž. Zatímco my se o válečných událostech dozvídáme víc a víc, vidíme, že Tommy ze začátku tápe a spojitosti chápe naprosto chybně. Je vůbec možné po tolika letech správně rozluštit, co se přesně stalo a jaké kdo měl pohnutky? Kdo byl za války na které straně a z jakých důvodů? Vůbec porozumět válečným událostem? Z naší pozice velmi těžko.

Když si odmyslím, co o průběhu druhé světové války ve Skandinávii vím ze severských detektivek poslední doby (sem tam v nich zmínky jsou), tak bych toho o daném tématu mnoho nevěděla (eufemismus pro „nic“). O to byl pro mě Poslední poutník zajímavější, detailní provázání s druhou světovou válkou a norsko-německými a norsko-švédskými vztahy ho dobře odlišuje od jiných detektivek. Po delší době jsem narazila na skandinávský detektivní román, který měl výrazně jiný námět i atmosféru. Milovníci historické fikce pak Poutníka pravděpodobně ocení ještě víc.

Vlastně od začátku jsou knihou rozesety záměrné nápovědy pro čtenáře, který díky nim může mít tušení dříve než nebohý Tommy. Můžeme sice tušit správný směr, ale na úplné vysvětlení si musíme počkat, navíc je zde onen faktor náhody. Některé nápovědy aspoň mně došly až zpětně, jde spíš o chytrou výstavbu textu než o předvídatelnost. Ke konci se dočkáme netušeného překvapení, odhaleného tajemství a nečekaného rozuzlení. Všechno zapadne tam kam má a my můžeme pětisetstránkový román spokojeně zaklapnout.

Hodnocení: 95 %

Lucie Ferrante

Komentáře k článku

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé!
Pokud nemáte doposud svůj účet, můžete se registrovat zde.

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!


Hlavní stránka :: Brzy vyjde :: Již vyšlo :: Autoři :: Recenze :: Webdesign by PENAweb :: Headline photo by Wikipedia

Copyright © Severské detektivky.cz 2018 - Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoliv části je možná jen se svolením autora.