Jste zde: Recenze » Recenze: Kjell Eriksson – Princezna z Burundi

Recenze: Kjell Eriksson – Princezna z Burundi

Recenze

Novinka od Kjella Erikssona získala slušných 70%.

Leckterý fanoušek skandinávských detektivek má asi občas pocit, že už četl snad všechno, anebo že se motivy začínají opakovat. Knižní obálce se zasněženým lesem, švédským jménem a tajemným názvem se ovšem nedá odolat.

„Talíř se jí vysmekl z ruky a vrazil do skleničky. Převrátila se a mléko na plastovém ubruse vytvořilo bílý květ.“ A to nevěstí nic dobrého. Přestože jsme v Uppsale v předvánočním čase, poklidná romantika je v nedohlednu. Je potřeba odklidit sníh, podstoupit otravné nákupy potravin, vyrovnat se s nedostatkem peněz. Na skládce sněhu za městem je navíc nalezeno tělo pohřešovaného muže, nesoucí známky mučení. Popis případu a vyšetřování je trochu jednodušší, než na jaký jsme zvyklí, přesto autorův skromný styl zaujme natolik, že čtenář na chvíli zapomene spekulovat, kdo je ta princezna z Burundi (na kterou samozřejmě dojde). Některé detaily jsou opravdu kouzelné, např. policisté, kteří při probírání příčiny úmrtí nervózně sledují, jestli na ně zbydou nějaké kolující perníčky nebo přemítání o zvuku sněhu pod nohama.

Hlavním motivem jsou sny méně majetných Švédů, kterým se život nevyvedl podle jejich představ. Zavražděný se před svou smrtí dal na akvaristiku a snil o lepším životě pro svou rodinu – připomnělo mi to text Vypsané fixy „každej chce mít svý akvárko, každej chce mít vlastní balkon, z tvých přání jsou jako vždycky zdechliny“. Trochu depresivní, ale zároveň dost reálné.

Kouzlo tohoto románu je zejména v neokázalosti, se kterou nás autor seznamuje s všedními životy a starostmi svých postav, ať už jsou to poctiví svářeči, osamělé ženy nebo hrubý alkoholik, který prožívá žal nad ztrátou mladšího bratra. Osobní problémy kriminalistů jsou podány stručně, ale však má román jen necelých tři sta stran. Ann Lindellová, kriminalistka na mateřské dovolené, je dlouho na okraji dění, nakonec to ale nevydrží a do případu se vloží. Řešit potíže jiných je pro ni daleko lákavější, než se věnovat těm svým. O jejich původu by se člověk rád dozvěděl víc, proto se chystám přečíst i dva předešlé romány Kjella Erikssona, které u nás vyšly (Kruté hvězdy a Černé lži, rudá krev).

Naťuknuté je i téma přistěhovalců, napětí mezi sociálními třídami a školní šikany. Vše je ovšem řečeno „jen tak mimochodem“, autor nehodlá sklouznout k přednáškám o zkaženém světě.

Tato kniha nepřináší dramatické zvraty, šílené honičky, hororové scény s kladivem nebo děsivé noční plížení chodbami, přesto se dostane pod kůži a vzbudí zvědavost. Po smršti nervy drásajících děl, kde byla vyvražděná půlka Skandinávie tu máme možnost soucítit s ženou, které při marném čekání na manželův návrat stydne guláš. A není to vůbec špatné.

Kjell Eriksson – Princezna z Burundi (70%)

Lucie Ferrante

Komentáře k článku

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé!
Pokud nemáte doposud svůj účet, můžete se registrovat zde.

Autor: [Asenath] - Komentář ze dne: 17.02.2013 22:31:32
Malá oprava: Kruté hvězdy a Ćerné lži, rudá krev sice v češtině vyšly dřív, než Princezna z Burundi, dějově jí ale nepředcházejí - můj omyl.


Hlavní stránka :: Brzy vyjde :: Již vyšlo :: Autoři :: Recenze :: Webdesign by PENAweb :: Headline photo by Wikipedia

Copyright © Severské detektivky.cz 2018 - Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoliv části je možná jen se svolením autora.