Jste zde: Recenze » Recenze: Olle Lönnaeus - Za co se pyká

Recenze: Olle Lönnaeus - Za co se pyká

Recenze

Olle Lönnaeus je další švédský novinář, který se dal na detektivky, českým čtenářům zatím téměř neznámý.

Jeho první u nás vydaný román Za co se pyká je výborný, ale napětím při něm neumřete.

Pro jednou není hlavní postavou vyšetřovatel, ale pozůstalý zavražděných Konrad Jonsson– novinář středního věku. Násilná smrt jeho adoptivních rodičů ho donutí vrátit se do nenáviděného rodného městečka, kde ho nikdy nepotkalo nic dobrého. K negativním událostem svázanými s Tomelillou patří i dávné, nikdy nevysvětlené zmizení jeho pravé matky polské národnosti. Se svými adoptivními rodiči se léta nestýkal, a přestože vůbec netuší, co k tragédii vedlo, je paradoxně hlavním podezřelým. Konrad se spřátelí s místním (jediným) právníkem a využije času nejen k objasňování vraždy, ale také k pátrání po stopách své matky, na kterou má sice matné, ale nejhodnotnější vzpomínky svého života.

Podtitulem knihy by mohlo být „Xenofobie na 100 způsobů“. Konrad hodně vzpomíná na svoje dětství, které jako „dítě té Polky“ neměl vůbec růžové. Ukazuje se, že nesnášenlivost není nic nového ani starého, ale bohužel věčného. Jestliže dnes někteří nenávidí muslimské přistěhovalce, dříve zase nenáviděli Poláky. A mezi lidmi stejné národnosti se zase najdou homosexuálové, tlusté děti nebo jinak odlišní jedinci, které před nenávistí rozhodně nezachrání to, že jsou Švédové skrz naskrz. Kdo chce psa bít, hůl (a sympatizanty) si prostě vždycky najde. Malou „útěchou“ může být, že ani samotní pachatelé šikany a bezpráví si neumí se svým životem poradit a často žijí ve větších depresích, než jejich bývalé oběti.

Smyslem románu není ani tak objasnění zápletky, jako ukázání nespravedlnosti v mezilidských vztazích. V dítěti neprávem trestaném učitelem kypí vztek, ale pomoci se nikde nedočká (nebo aspoň v časech hrdinova dětství se nedočkal). Autor nenásilně ukazuje, že bližší seznámení se (pokud k němu tedy dojde) negativní emoce snižuje – bisexuální chlapec je sice trochu zvláštní, ale dobrý kamarád, kterému se není třeba vyhýbat, při rozhovoru se z hloupé tlusté bývalé spolužačky vyklube přátelská žena a potulní cikáni ve svém táboře kupodivu nad ohněm nepečou děti. Ano, vstřícnost, tolerance a láska k bližnímu by mnohé spasily, ale není to tak jednoduché ani ve Švédsku, ani jinde.

Ortodoxní příznivci „neokecávacích“ detektivek se nemusí bát. Vyšetřování probíhá, důkazy a svědci se nacházejí, na konci je všechno vysvětleno (něco se dalo tušit, ale všechno rozhodně ne). Jen to prostě plyne trochu volněji (a vzpomíná se na staré časy). Jako kdyby to byl reálný život, a ne strhující a přehánějící fikce. Kniha je tak civilní a reálná, že odkazuje na detektivky jako na fikci - Konrad si při návštěvě policejní stanice v Ystadu neodpustí narážku na komisaře Wallandera

Lucie Ferrante

Komentáře k článku

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé!
Pokud nemáte doposud svůj účet, můžete se registrovat zde.

Autor: [emailm] - Komentář ze dne: 24.04.2013 18:44:11
No, vypadá to zajímavě :)


Hlavní stránka :: Brzy vyjde :: Již vyšlo :: Autoři :: Recenze :: Webdesign by PENAweb :: Headline photo by Wikipedia

Copyright © Severské detektivky.cz 2018 - Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoliv části je možná jen se svolením autora.