Zkrácený úvazek v roce 2024: Na co máte nárok a jak ho získat

Zkrácený Úvazek 2024

Definice zkráceného pracovního úvazku

Zkrácený pracovní úvazek představuje specifickou formu pracovněprávního vztahu, při kterém zaměstnanec odpracuje méně hodin než při standardním plném úvazku. V České republice je plný pracovní úvazek stanoven na 40 hodin týdně, přičemž zkrácený úvazek může být sjednán na libovolný počet hodin nedosahující této hranice. V roce 2024 se právní úprava zkrácených úvazků řídí především zákoníkem práce, který stanovuje základní pravidla a podmínky pro tento typ pracovního poměru.

Důležitým aspektem zkráceného úvazku je, že všechna práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele zůstávají zachována stejně jako u plného úvazku, pouze se poměrně krátí podle sjednané pracovní doby. To znamená, že zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené, nemocenské i dalších benefitů. Mzda nebo plat se rovněž vypočítává poměrně k odpracované době, přičemž hodinová sazba musí odpovídat minimálně zákonem stanovené minimální mzdě.

V kontextu roku 2024 je třeba zdůraznit, že zkrácený úvazek může být realizován různými způsoby. Může jít o pravidelnou práci každý den s kratší pracovní dobou, například 6 hodin denně, nebo o práci pouze v některé dny v týdnu. Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou dohodnout také flexibilní rozložení pracovní doby, pokud to povaha práce umožňuje. Tato flexibilita je jedním z hlavních důvodů, proč se zkrácené úvazky těší stále větší oblibě.

Zákoník práce v roce 2024 také upravuje specifické případy, kdy má zaměstnanec na zkrácený úvazek nárok. Jde například o případy, kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečují o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně nebo osoby, které prokážou, že převážně samostatně pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. V těchto případech je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti o zkrácený úvazek, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

Významnou novinkou pro rok 2024 je zvýšená podpora zkrácených úvazků ze strany státu, která má motivovat zaměstnavatele k jejich častějšímu využívání. Stát poskytuje různé formy podpory včetně daňových úlev a příspěvků na sociální pojištění pro zaměstnavatele, kteří nabízejí zkrácené úvazky specifickým skupinám zaměstnanců, například rodičům malých dětí nebo osobám nad 55 let.

Je důležité zmínit, že zkrácený pracovní úvazek musí být vždy sjednán písemně v pracovní smlouvě nebo v dodatku k ní. Součástí dohody musí být jasně stanovená týdenní pracovní doba a její rozložení do jednotlivých pracovních dnů. Zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit změnu rozsahu pracovní doby, vždy je nutná dohoda obou stran. Toto ustanovení chrání jak zaměstnance, tak zaměstnavatele před případnými spory o rozsahu pracovních povinností.

Minimální počet hodin týdně

Při zkráceném pracovním úvazku v roce 2024 je důležité znát minimální počet hodin, které musí zaměstnanec odpracovat. Česká legislativa stanovuje, že minimální rozsah zkráceného úvazku musí být alespoň 8 hodin týdně. Tato hranice byla zavedena především proto, aby se předešlo zneužívání pracovněprávních vztahů a zajistila se určitá míra stability pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Parametr Zkrácený úvazek 2024
Minimální rozsah 1 hodina týdně
Dovolená Poměrná část z plného úvazku
Pracovní smlouva Povinná písemná forma
Výpovědní doba 2 měsíce
Zkušební doba Maximálně 3 měsíce
Nárok na benefity Stejný jako u plného úvazku
Zdravotní pojištění Povinné při výdělku nad 4000 Kč
Sociální pojištění Povinné při výdělku nad 4000 Kč

Je třeba zdůraznit, že tento minimální limit se vztahuje na jeden pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec může mít současně více zkrácených úvazků u různých zaměstnavatelů, přičemž každý z nich musí splňovat minimální hranici 8 hodin týdně. Maximální týdenní rozsah zkráceného úvazku není pevně stanoven, ale nesmí přesáhnout 40 hodin týdně, což je stanovená doba pro plný pracovní úvazek.

Při sjednávání zkráceného úvazku je nutné přesně definovat rozvržení pracovní doby v pracovní smlouvě nebo v dodatku k pracovní smlouvě. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na různých variantách rozložení pracovní doby - například dva čtyřhodinové pracovní dny v týdnu, nebo každodenní dvouhodinové směny. Důležité je, aby celkový součet odpracovaných hodin za týden neklesl pod stanovenou minimální hranici.

V kontextu roku 2024 je třeba zmínit, že zkrácené úvazky získávají na popularitě zejména mezi rodiči malých dětí, studenty a osobami v předdůchodovém věku. Zaměstnavatelé jsou motivováni k poskytování zkrácených úvazků díky různým formám podpory, včetně daňových zvýhodnění a příspěvků na sociální pojištění. To platí zejména při zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin na trhu práce.

Při plánování směn musí zaměstnavatel respektovat zákonem stanovené přestávky v práci. I při zkráceném úvazku má zaměstnanec nárok na přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, pokud jeho směna přesahuje 4,5 hodiny. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a zaměstnanec za ni nedostává mzdu.

V případě změny rozsahu pracovní doby je nutné uzavřít písemný dodatek k pracovní smlouvě. Jednostranné snížení počtu hodin ze strany zaměstnavatele není možné, vždy musí dojít k dohodě mezi oběma stranami. Nedodržení minimálního počtu hodin může být považováno za porušení pracovněprávních předpisů a může vést k sankcím ze strany inspektorátu práce.

Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má stejná práva jako zaměstnanec na plný úvazek, pouze v poměrném rozsahu odpovídajícím délce jeho pracovní doby. To se týká například nároku na dovolenou, sick days nebo benefitů poskytovaných zaměstnavatelem. Výše mzdy a dalších příplatků se také odvíjí od skutečně odpracované doby.

Výpočet mzdy při zkráceném úvazku

Při výpočtu mzdy u zkráceného úvazku v roce 2024 je třeba vzít v úvahu několik důležitých faktorů. Základem je stanovená hodinová nebo měsíční mzda, která se následně přepočítává podle skutečně odpracovaného času. Pokud máte například sjednaný poloviční úvazek, tedy 20 hodin týdně místo standardních 40 hodin, bude vaše mzda odpovídat právě polovině mzdy, kterou byste dostali při plném úvazku.

V roce 2024 je minimální mzda stanovena na 18 900 Kč při plném úvazku. Při zkráceném úvazku se tato částka poměrně krátí. U polovičního úvazku tedy nesmí být hrubá mzda nižší než 9 450 Kč. Zaměstnavatel musí dodržet také minimální hodinovou sazbu, která činí 112,50 Kč za hodinu. Při výpočtu čisté mzdy se postupuje stejně jako u plného úvazku - od hrubé mzdy se odečítá zdravotní pojištění (4,5 %), sociální pojištění (6,5 %) a záloha na daň z příjmu (15 %).

Důležité je zmínit, že i při zkráceném úvazku máte nárok na poměrnou část dovolené. Dovolená se vypočítává podle odpracované doby, přičemž základní výměra činí čtyři týdny. Pokud tedy pracujete na poloviční úvazek, máte nárok na stejný počet dnů dovolené jako při plném úvazku, ale náhrada mzdy za dovolenou bude odpovídat vašemu zkrácenému úvazku.

Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají v roce 2024 také nárok na všechny zaměstnanecké benefity, které poskytuje zaměstnavatel. Jejich výše může být poměrně krácena podle délky úvazku, ale není to pravidlem - záleží na konkrétní politice zaměstnavatele. Stravenky nebo stravenkový paušál se obvykle poskytují za každý odpracovaný den bez ohledu na délku úvazku.

Pro správný výpočet mzdy je klíčové přesné vedení evidence odpracované doby. Zaměstnavatel musí evidovat začátek a konec směny, stejně jako přestávky v práci. Přesčasová práce se u zkráceného úvazku počítá jinak než u plného - za přesčas se považuje až práce nad rámec stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Práce nad rámec sjednaného zkráceného úvazku, ale do limitu plného úvazku, se proplácí jako běžná pracovní doba.

V případě nemoci nebo ošetřovného se náhrada mzdy počítá z průměrného výdělku odpovídajícího zkrácenému úvazku. První tři dny nemoci jsou neplacené, od čtvrtého dne vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel a od 15. dne přechází zaměstnanec na nemocenské dávky od státu. Výše nemocenských dávek se vypočítává z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců, přičemž se zohledňuje skutečně dosažený příjem při zkráceném úvazku.

Zkrácený úvazek není jen o kratší pracovní době, ale o lepší rovnováze mezi prací a osobním životem. V roce 2024 je to cesta k větší spokojenosti zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Adéla Novotná

Dovolená a nemocenská u zkráceného úvazku

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají v roce 2024 nárok na dovolenou a nemocenskou stejně jako zaměstnanci na plný úvazek, pouze s tím rozdílem, že se tyto nároky poměrně krátí podle délky jejich pracovní doby. Základní výměra dovolené činí čtyři týdny, přičemž u zkráceného úvazku se dovolená vypočítává podle skutečně odpracovaných hodin.

Při výpočtu dovolené u zkráceného úvazku je třeba zohlednit týdenní pracovní dobu zaměstnance. Například pokud zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek (20 hodin týdně), má nárok na dovolenou v rozsahu poloviny běžné výměry. V praxi to znamená, že pokud by měl při plném úvazku nárok na 20 dní dovolené, při polovičním úvazku mu náleží také 20 dní, ale každý den dovolené představuje pouze polovinu běžné pracovní doby.

Co se týče nemocenského pojištění, zaměstnanci na zkrácený úvazek jsou v roce 2024 pojištěni, pokud jejich měsíční příjem dosahuje alespoň 4000 Kč. Při splnění této podmínky mají nárok na všechny dávky nemocenského pojištění, včetně nemocenské, ošetřovného či peněžité pomoci v mateřství. Výše nemocenské se vypočítává z průměrného výdělku za předchozích 12 kalendářních měsíců, přičemž se zohledňuje skutečně dosažený příjem ze zkráceného úvazku.

Zaměstnavatel je povinen poskytovat náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Od 15. dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenské se počítá ze skutečně dosaženého příjmu, což znamená, že zaměstnanci na zkrácený úvazek dostávají poměrně nižší nemocenskou než zaměstnanci na plný úvazek.

Důležité je také zmínit, že v roce 2024 platí pro zaměstnance na zkrácený úvazek stejná pravidla pro čerpání dovolené jako pro zaměstnance na plný úvazek. Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené podle písemného rozvrhu, přičemž musí přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Dovolenou je třeba vyčerpat v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok, pokud tomu nebrání překážky v práci nebo naléhavé provozní důvody.

V případě ukončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, přičemž se náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou vypočítá z průměrného výdělku. U zkráceného úvazku se tato náhrada stanoví poměrně podle délky pracovní doby. Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají také nárok na placené svátky, pokud na ně připadá jejich běžná pracovní doba, a to v rozsahu odpovídajícím jejich zkrácenému úvazku.

Výhody pro zaměstnance v roce 2024

Zaměstnanci v České republice mají v roce 2024 možnost využít řadu významných benefitů spojených se zkráceným pracovním úvazkem. Jednou z nejvýznamnějších výhod je zachování stejné hodinové mzdy jako při plném úvazku, což znamená, že zaměstnanec nepřichází o finanční ohodnocení za odpracovanou hodinu. Zkrácený úvazek nabízí zejména lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, kdy pracovník získává více volného času pro rodinu, koníčky nebo další vzdělávání.

V roce 2024 došlo k významnému posílení práv zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout stejné pracovní podmínky a benefity jako zaměstnancům na plný úvazek, včetně příspěvků na stravování, dovolené či sick days. Důležitou novinkou je také možnost flexibilnějšího rozvržení pracovní doby, kdy si zaměstnanec může v mnoha případech sám určit, kdy bude pracovat, pokud to povaha práce umožňuje.

Významným benefitem pro rok 2024 je také zvýšená ochrana před výpovědí pro zaměstnance na zkrácený úvazek. Tato ochrana se vztahuje především na rodiče malých dětí, osoby pečující o závislé členy rodiny a studenty. Zaměstnavatel musí prokázat závažné důvody pro případné rozvázání pracovního poměru. Navíc mají zaměstnanci na zkrácený úvazek právo požádat o navýšení úvazku, pokud se jejich situace změní.

Pro mnoho zaměstnanců je atraktivní také možnost kombinovat zkrácený úvazek s prací z domova. V roce 2024 se tento trend ještě více rozšířil a zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout odpovídající technické vybavení i pro práci na částečný úvazek. Důležitou výhodou je také zachování nároku na všechny příplatky, včetně těch za práci přesčas, o víkendech či ve svátek, které jsou vypočítávány ze stejného základu jako u plného úvazku.

Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají v roce 2024 také nárok na proplacení nemocenské ve stejném poměru jako zaměstnanci na plný úvazek. Důležitou novinkou je také povinnost zaměstnavatele umožnit profesní rozvoj a školení i zaměstnancům na zkrácený úvazek, což významně podporuje jejich kariérní růst. Tato opatření zajišťují, že práce na zkrácený úvazek není překážkou v profesním rozvoji.

V neposlední řadě stojí za zmínku také daňové zvýhodnění pro zaměstnance na zkrácený úvazek v roce 2024. Při výpočtu daní se uplatňují stejné slevy a odpočty jako u plného úvazku, což může být výhodné zejména pro rodiče s dětmi nebo studenty. Navíc mají zaměstnanci na zkrácený úvazek stejný nárok na příspěvky na penzijní připojištění či životní pojištění od zaměstnavatele, pokud je firma poskytuje.

Výhody pro zaměstnavatele a daňové odpočty

Zaměstnavatelé mohou v roce 2024 významně profitovat z nabídky zkrácených úvazků svým zaměstnancům, přičemž stát připravil několik zajímavých pobídek a daňových zvýhodnění. Od ledna 2024 mohou zaměstnavatelé získat slevu na pojistném ve výši 5% z vyměřovacího základu za každého zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek, který patří do podporované skupiny. Mezi tyto skupiny se řadí rodiče pečující o děti do 10 let, osoby starší 55 let, studenti a osoby se zdravotním postižením.

Významnou výhodou pro zaměstnavatele je také možnost flexibilnějšího řízení lidských zdrojů. Zkrácené úvazky umožňují efektivněji pokrýt pracovní špičky a optimalizovat personální náklady. Zaměstnavatelé mohou také využít daňový odpočet na podporu odborného vzdělávání, pokud poskytují praxi studentům na zkrácený úvazek. Tento odpočet může dosáhnout až 200 Kč na hodinu praktického vyučování.

Další významnou výhodou je možnost čerpání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který se v roce 2024 zvýšil. Zaměstnavatelé mohou získat příspěvek až 13 600 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením pracujícího na zkrácený úvazek. Tento příspěvek lze kombinovat s výše zmíněnou slevou na pojistném.

V rámci podpory work-life balance mohou zaměstnavatelé také využít daňově uznatelné náklady na zajištění péče o děti svých zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. To zahrnuje například příspěvky na firemní školku nebo dětskou skupinu. Tyto náklady jsou plně daňově uznatelné a nepodléhají zdanění na straně zaměstnance.

Zaměstnavatelé mohou také profitovat z nižších režijních nákladů spojených se zkrácenými úvazky. Například náklady na pracovní místo, energie či vybavení mohou být sdíleny mezi více zaměstnanci na zkrácený úvazek. V roce 2024 je navíc možné čerpat dotace z evropských fondů na vytváření sdílených pracovních míst a podporu flexibilních forem práce.

Pro zaměstnavatele je důležité také snížení administrativní zátěže při evidenci pracovní doby u zkrácených úvazků, které přináší novela zákoníku práce platná od roku 2024. Nově lze využít zjednodušený systém evidence pracovní doby pro zaměstnance na zkrácený úvazek, což významně snižuje administrativní náročnost.

Zkrácené úvazky také přispívají ke zvýšení produktivity práce a loajality zaměstnanců. Zaměstnavatelé reportují nižší míru fluktuace u zaměstnanců na zkrácený úvazek a vyšší efektivitu práce během kratší pracovní doby. To se pozitivně promítá do celkových nákladů na získávání a zaškolování nových zaměstnanců.

Pracovní smlouva a její náležitosti

Pracovní smlouva je základním dokumentem upravujícím vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, přičemž v roce 2024 došlo k několika důležitým změnám, které se týkají zejména zkrácených úvazků. Pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně, a to i v případě zkráceného úvazku. V dokumentu musí být jasně specifikováno několik klíčových náležitostí, bez kterých by smlouva nebyla platná.

Mezi povinné náležitosti pracovní smlouvy patří především druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. U zkráceného úvazku je navíc nutné přesně definovat rozsah pracovní doby, který je nižší než standardních 40 hodin týdně. V roce 2024 je důležité věnovat zvýšenou pozornost právě vymezení pracovní doby, jelikož zaměstnavatelé mohou využít nových flexibilnějších možností jejího rozvržení.

Při sjednávání zkráceného úvazku v roce 2024 je třeba do pracovní smlouvy zahrnout také informaci o výši mzdy, která se proporcionálně snižuje podle sjednaného rozsahu práce. Zaměstnavatel musí respektovat minimální mzdové tarify a příplatky, které se vztahují i na zkrácené úvazky. Do smlouvy je vhodné začlenit také ustanovení o způsobu rozvržení pracovní doby, například zda se jedná o pevnou či pružnou pracovní dobu.

Součástí pracovní smlouvy by měla být také ujednání o dovolené, která se u zkrácených úvazků vypočítává poměrně k odpracované době. V roce 2024 mají zaměstnanci na zkrácený úvazek nárok na stejné benefity jako zaměstnanci na plný úvazek, což by mělo být ve smlouvě také zohledněno. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance na zkrácený úvazek diskriminovat a musí jim zajistit rovné pracovní podmínky.

Pracovní smlouva může obsahovat i další ujednání, například o zkušební době, která může být sjednána maximálně na 3 měsíce, případně 6 měsíců u vedoucích pracovníků. U zkrácených úvazků je důležité věnovat pozornost také ustanovením o přesčasové práci, která musí být předem dohodnuta a náležitě kompenzována.

V případě home office nebo hybridní práce, které jsou u zkrácených úvazků v roce 2024 stále populárnější, musí smlouva obsahovat specifická ustanovení o podmínkách práce z domova, včetně způsobu komunikace, dostupnosti zaměstnance a případné kompenzace nákladů spojených s prací z domova.

Zaměstnavatel je povinen jednu kopii podepsané pracovní smlouvy předat zaměstnanci. Případné změny pracovní smlouvy musí být provedeny písemně formou dodatku, se kterým musí souhlasit obě strany. Toto platí i pro případné úpravy rozsahu pracovní doby nebo jiných podmínek zkráceného úvazku.

Změny v legislativě pro rok 2024

Od ledna 2024 vstupují v platnost významné změny v oblasti zkrácených úvazků, které mají za cíl podpořit flexibilní formy zaměstnávání a zvýšit dostupnost částečných pracovních úvazků na českém pracovním trhu. Zaměstnavatelé mohou nově získat slevu na pojistném ve výši 5 % z vyměřovacího základu za každého zaměstnance pracujícího na zkrácený úvazek, který patří do některé ze zvýhodněných skupin. Mezi tyto skupiny se řadí především rodiče pečující o děti do 10 let věku, osoby starší 55 let, studenti do 26 let věku, osoby se zdravotním postižením a také lidé pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.

Důležitou podmínkou pro získání této podpory je, že pracovní doba zaměstnance musí činit 8 až 30 hodin týdně. Současně musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti. Výše mzdy nebo odměny z dohody přitom nesmí přesáhnout 1,5násobek průměrné mzdy. Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci pracovní doby a dodržovat stanovený rozsah práce.

Nová legislativa také upravuje podmínky pro kombinaci zkráceného úvazku s dalším zaměstnáním. Zaměstnanec může nyní pracovat i pro jiného zaměstnavatele, aniž by první zaměstnavatel ztratil nárok na slevu na pojistném. To představuje významný posun oproti předchozí právní úpravě a otevírá více možností pro flexibilní zaměstnávání.

V rámci změn došlo také k úpravě administrativních postupů. Zaměstnavatelé musí nově elektronicky hlásit České správě sociálního zabezpečení všechny relevantní informace o zkrácených úvazcích, včetně identifikace zaměstnanců a rozsahu jejich pracovní doby. Toto opatření má zajistit lepší kontrolu a zamezit případnému zneužívání systému podpory.

Významnou novinkou je také posílení ochrany zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Tito zaměstnanci mají nárok na poměrnou část benefitů a výhod, které zaměstnavatel poskytuje pracovníkům na plný úvazek. Jedná se například o stravenky, příspěvky na penzijní připojištění nebo dovolenou. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance na zkrácený úvazek diskriminovat ani v oblasti kariérního postupu či přístupu ke vzdělávání.

Legislativa pamatuje i na specifické situace, kdy zaměstnanec potřebuje dočasně upravit rozsah pracovní doby. Zaměstnavatel má povinnost vyhovět žádosti o zkrácení úvazku, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, zejména u zaměstnanců vracejících se z mateřské nebo rodičovské dovolené. Toto opatření má pomoci zejména rodičům malých dětí lépe sladit pracovní a rodinný život.

Pro rok 2024 se také zpřísňují sankce za porušování pravidel souvisejících se zkrácenými úvazky. Zaměstnavatelům, kteří nedodrží stanovené podmínky nebo budou zneužívat systém podpory, hrozí nejen ztráta nároku na slevu na pojistném, ale i další finanční postihy. Inspektorát práce bude provádět častější kontroly zaměřené specificky na dodržování pravidel pro zkrácené úvazky.

Nárok na benefity při zkráceném úvazku

Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mají v roce 2024 zákonné právo na stejné benefity jako jejich kolegové na plný úvazek, přičemž toto právo je zakotveno v zákoníku práce. Zaměstnavatel nesmí diskriminovat pracovníky na částečný úvazek a musí jim poskytovat benefity poměrně podle odpracované doby. Tento princip vychází z evropské směrnice o částečném pracovním úvazku a je plně implementován do českého právního řádu.

V praxi to znamená, že pokud firma poskytuje stravenky nebo stravenkový paušál zaměstnancům na plný úvazek, musí je poskytnout i zaměstnancům na zkrácený úvazek za dny, kdy skutečně pracují. Stejně tak mají nárok na poměrnou část dovolené, která se vypočítává podle délky jejich pracovní doby. Například při polovičním úvazku vzniká nárok na dovolenou v rozsahu minimálně 20 dnů ročně, přičemž jeden den dovolené odpovídá polovině běžné pracovní směny.

Firemní benefity jako multisport karta, příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění musí být také poskytovány zaměstnancům na zkrácený úvazek, a to buď v plné výši, nebo poměrně podle délky pracovní doby. Záleží na interních předpisech zaměstnavatele, jak přesně budou benefity rozděleny, ale nesmí dojít k bezdůvodné diskriminaci částečných úvazků.

Sick days a další dny zdravotního volna se také poskytují poměrně podle délky úvazku. Pokud například firma nabízí 3 sick days ročně zaměstnancům na plný úvazek, zaměstnanec s polovičním úvazkem má nárok na stejný počet dnů, ale v poloviční délce pracovní doby. Obdobně se postupuje i u benefitů jako je příspěvek na dopravu nebo vzdělávání.

V roce 2024 se zvýšila minimální mzda, což se promítá i do odměňování zaměstnanců na zkrácený úvazek. Hodinová minimální mzda musí být dodržena bez ohledu na délku pracovního úvazku. Zaměstnavatelé také musí respektovat pravidla pro přesčasovou práci a příplatky, které se vztahují i na zaměstnance s kratší pracovní dobou.

Důležitým aspektem je také nárok na pracovní pomůcky a vybavení. I zaměstnanci na zkrácený úvazek musí mít k dispozici všechny potřebné pracovní prostředky, ochranné pomůcky a případně i služební telefon či notebook, pokud je to pro výkon jejich práce nezbytné. Zaměstnavatel nemůže odmítnout poskytnutí těchto nástrojů pouze z důvodu kratšího pracovního úvazku.

V případě firemních akcí, teambuildingů nebo školení mají zaměstnanci na zkrácený úvazek právo se těchto aktivit účastnit stejně jako jejich kolegové na plný úvazek. Zaměstnavatel by měl také zajistit, aby termíny těchto akcí byly přizpůsobeny možnostem všech zaměstnanců, včetně těch na zkrácený úvazek.

Ukončení zkráceného pracovního poměru

Pracovní poměr na zkrácený úvazek lze ukončit několika způsoby, přičemž všechny musí být v souladu s platným zákoníkem práce. Nejběžnějším způsobem je ukončení dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy se obě strany vzájemně domluví na konkrétním datu ukončení pracovního poměru. Tento způsob je považován za nejméně problematický a nejvíce preferovaný.

V případě, že jedna ze stran chce pracovní poměr ukončit jednostranně, může tak učinit prostřednictvím výpovědi. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, přičemž musí dodržet dvouměsíční výpovědní dobu. Ta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnavatel naproti tomu může dát výpověď pouze z důvodů taxativně vymezených v zákoníku práce, přičemž tyto důvody musí být ve výpovědi jasně specifikovány.

V roce 2024 platí, že při ukončení zkráceného pracovního poměru má zaměstnanec nárok na odstupné ve stejné výši jako pracovník na plný úvazek, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vyplacení. Výše odstupného se vypočítává z průměrného výdělku, který je úměrný odpracované době na zkrácený úvazek. Zaměstnavatel musí vystavit potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) bez ohledu na způsob ukončení pracovního poměru.

Specifickou situací je ukončení pracovního poměru ve zkušební době, která může být sjednána maximálně na 3 měsíce, u vedoucích pracovníků až na 6 měsíců. Během zkušební doby může být pracovní poměr ukončen okamžitě, a to jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele, bez udání důvodu. Jediným požadavkem je písemná forma oznámení o ukončení pracovního poměru.

V případě pracovního poměru na dobu určitou končí pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Pokud by zaměstnanec pokračoval v práci s vědomím zaměstnavatele i po uplynutí sjednané doby, mění se pracovní poměr automaticky na dobu neurčitou. Při ukončení zkráceného pracovního poměru musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci veškeré nevyčerpané nároky, včetně nevybrané dovolené a případných přesčasových hodin.

Zaměstnavatel je povinen při ukončení pracovního poměru vypořádat všechny finanční závazky vůči zaměstnanci nejpozději v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. To zahrnuje výplatu mzdy za poslední odpracované období, proplacení nevyčerpané dovolené a případné další benefity či odměny, na které má zaměstnanec nárok. Zaměstnanec má také právo požádat o vystavení pracovního posudku, který musí zaměstnavatel vydat do 15 dnů od požádání, nejdříve však dva měsíce před ukončením pracovního poměru.

Publikováno: 17. 06. 2025

Kategorie: podnikání