Přesčasy v práci: Na co máte nárok a kdy je můžete odmítnout

Definice práce přesčas

Práce přesčas není jen tak ledajaká věc. Jde o každou hodinu navíc nad běžnou pracovní dobu, kterou po vás šéf chce nebo se kterou souhlasíte. Není to ale tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

Představte si, že máte standardní čtyřicetihodinový týden a v pátek za vámi přijde nadřízený s urgentní zakázkou. Zůstat déle v práci ale automaticky neznamená práci přesčas. Musíte totiž nejdřív odpracovat celý běžný týden, teprve pak se počítá přesčas.

Různé směny, různá pravidla. Když děláte na tři směny nebo nepřetržitě, váš běžný týden má 37,5 hodiny. Dvousměnný provoz? Tam je to 38,75 hodiny. Šéf vám může nařídit maximálně 8 hodin přesčasů týdně a 150 hodin za rok. Cokoliv nad to musíte odsouhlasit.

Pozor na časté fígle - když si vyberete volno a pak ho nahrazujete, není to přesčas. Stejně tak když pracujete v pružné době. Každá přesčasová hodina musí být poctivě zapsaná, to je zákon.

A co za to? Minimálně 25 % navíc k běžné mzdě, nebo si můžete vybrat náhradní volno. To si ale musíte vybrat do tří měsíců, jinak vám propadne. Pokud jste vedoucí, můžete mít přesčasy už zahrnuté ve smlouvě - pak ale nemáte nárok na příplatky ani volno navíc.

Znáte to sami - někdy je těch přesčasů až nad hlavu. Proto je dobré vědět, na co máte právo a co už je za hranou. Hlídejte si svoje hodiny a nenechte se napálit. Vaše práce si zaslouží férové ohodnocení.

Maximální rozsah přesčasových hodin za rok

Práce přesčas - co vlastně říká zákon? V běžném roce můžete odpracovat maximálně 150 přesčasových hodin, aniž by k tomu byl potřeba váš souhlas. Šéf vám je prostě může nařídit a vy musíte přijít.

Parametr přesčasu	Zákonný limit
Maximální roční limit přesčasů	416 hodin
Maximální týdenní limit přesčasů	8 hodin
Příplatek za přesčas	25 % průměrného výdělku
Příplatek za přesčas o víkendu	50 % průměrného výdělku
Doba odpočinku po přesčasu	11 hodin
Nutnost souhlasu zaměstnance	Ano
Výjimka z limitu	150 hodin navíc po dohodě

Jenže realita pracovního života je často složitější. Možná znáte situaci, kdy je potřeba dokončit důležitý projekt nebo zaskočit za nemocného kolegu. Proto zákon umožňuje po dohodě se zaměstnancem navýšit přesčasy až na 8 hodin týdně v průběhu 26 týdnů. Když to spočítáte, vyjde vám to na pořádných 416 hodin za rok.

Pamatujte ale, že i s přesčasy nesmíte v práci strávit víc než 12 hodin denně. Mezi směnami musíte mít aspoň 11 hodin pauzu na odpočinek - žádné šílené maratony ve stylu odpoledka a hned ranní nejsou povolené.

Některé skupiny zaměstnanců mají zvláštní ochranu. Jste těhotná? Zapomeňte na přesčasy, zákon je v tomto případě nekompromisní. Totéž platí pro mladistvé - ti si budou muset na přivýdělek počkat do plnoletosti.

Stejně jako se řeší kdo nemusí platit popelnice, i přesčasy v práci mají jasná pravidla. Váš šéf je musí všechny poctivě zapisovat a evidovat. Nemůže je jen tak hodit pod koberec nebo dělat mrtvýho brouka. A kdyby se snažil nějak vykroutit ze zákona? Pokuta až 2 mega, to už je pořádnej průšvih, kterej určitě nikdo nechce riskovat. Je to vlastně podobný jako když se řeší kdo nemusí platit popelnice - pravidla jsou jasně daný. A stejně jako u těch popelnic, i tady platí, že kdo nemusí platit popelnice nebo přesčasy, musí splňovat určitý podmínky.

Když vám šéf za přesčas nabídne náhradní volno a vy souhlasíte, tyto hodiny se do limitu nepočítají. Je to férový způsob, jak si vynahradit čas strávený v práci navíc.

Pamatujte, že přesčasy by měly být výjimkou, ne pravidlem. Pokud se stávají běžnou součástí vašeho pracovního života, možná je čas začít se šéfem mluvit o lepší organizaci práce nebo posílení týmu.

Nařízená versus dohodnutá práce přesčas

Přesčasy v práci - co potřebujete vědět

Znáte to - deadliny tlačí, práce je nad hlavu a šéf přijde s požadavkem na přesčasy. Co teď? Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát - zaměstnavatel nemůže přesčasy jen tak nařídit, musí mít pádný důvod.

Představte si třeba situaci v pekárně před Vánocemi - tam jsou přesčasy pochopitelné. Ale co třeba běžný den v kanceláři? To už je jiná. Pamatujte si základní pravidlo - přesčasy nesmí překročit 8 hodin týdně a 150 hodin za rok. To je docela dost, že?

Máte malé miminko do jednoho roku? Jste těhotná? V tom případě vás může zahřát u srdce, že v těchto případech vám přesčasy nařídit nemůžou. Museli by se s vámi domluvit - a vy máte plné právo říct ne.

Když už musíte makat přesčas (podobně jako když čekáte na výnosy z produktu česká spořitelna termínované vklady), tak vám za to něco kápne navíc! Minimálně 25 % k normální výplatě vám přistane, nebo si můžete vzít volno místo toho. S tím ale neotálejte moc dlouho, podobně jako když zvažujete česká spořitelna termínované vklady - máte na to jen tři měsíce, pak se to automaticky překlopí na peníze. Je to podobný princip jako u produktu česká spořitelna termínované vklady - všechno má svůj časový limit.

Nezapomeňte - i když máte v pracovní smlouvě napsáno, že souhlasíte s přesčasy, neznamená to, že musíte skákat, jak píšťalka píská. Máte právo říct ne, zvlášť když máte pádný důvod. Třeba když potřebujete vyzvednout děti ze školky nebo máte důležitou rodinnou událost.

Příplatky a náhrady za práci přesčas

Když makáte přesčas, máte nárok na pořádnou odměnu - minimálně 25 % navíc k běžnému výdělku. Jasně, můžete se se šéfem domluvit i na náhradním volnu místo peněz, ale to je jen na vás.

Představte si, že jste zůstali v práci déle kvůli důležité zakázce. Náhradní volno si pak můžete vybrat do tří měsíců od přesčasu, pokud se nedomluvíte jinak. Když to nestihnete? Automaticky dostanete peníze.

Šéf vám může nařídit přesčasy jen když je to fakt potřeba, a to ze závažných provozních důvodů. Má to ale svoje limity - maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin za rok. Cokoliv navíc už musí být po vzájemné dohodě.

Když se bavíme o zkrácený úvazek 2024, je to docela zajímavá věc. Přesčasy se u zkráceného úvazku počítají až po překročení normální týdenní doby, ale je tu jeden háček - šéf vám při zkrácený úvazek 2024 nemůže přesčasy prostě nařídit. No a když už jsme u toho, zkrácený úvazek 2024 má i další specifika, třeba že si můžete práci líp rozvrhnout podle sebe.

Pro vedoucí pracovníky platí trochu jiná pravidla. Často mají přesčasy už zahrnuté v základní mzdě, ale jen do výše 150 hodin ročně. V takovém případě už další příplatky nedostanou.

Speciální ochrana platí pro těhotné ženy, rodiče s dětmi do jednoho roku a mladistvé - těm přesčasy nařizovat nelze. Rodiče s dětmi do 15 let nebo pečující osoby musí s přesčasy souhlasit.

A když už děláte přesčas v noci nebo o víkendu? Dostanete všechny příplatky, které vám náleží - prostě se to sčítá. Šéf musí všechny přesčasy poctivě evidovat a vy máte právo do té evidence kdykoliv nahlédnout.

Zákaz přesčasů pro vybrané skupiny zaměstnanců

Práce přesčas? Pro některé z nás naprostý zákaz! Jestli jste mladší 18 let, na přesčasy rovnou zapomeňte. A víte co? Je to vlastně fér - v tomhle věku je důležitější mít čas na učení a taky si prostě užít mladí.

Čekáte miminko? Tak to máte jasno - žádné přesčasy během celého těhotenství, a to bez výjimky. Je to proto, aby se vám i vašemu děťátku dařilo co nejlépe. Šéf vás nemůže přemlouvat, i kdybyste náhodou chtěla - tady jde zdraví na první místo.

A co rodiče těch nejmenších? Když máte doma prcka do jednoho roku, taky máte od přesčasů pokoj. To platí pro mámy i táty - vždyť takové miminko potřebuje svoji rodinu jako sůl.

Zvláštní pozornost si zaslouží i kolegové se zdravotním postižením. Tady není přesčasová práce úplně zakázaná, ale musí se to pořádně zvážit. Doktor má hlavní slovo a šéf musí jeho doporučení respektovat.

Pracujete v náročném prostředí? Třeba někde, kde je hluk, chemikálie nebo jiná rizika? To se musí s přesčasy hodně opatrně. Nikdo přece nechce riskovat svoje zdraví kvůli pár hodinám navíc.

Pro ty, co makají na směny, to taky není jen tak. Musíte mít čas si odpočinout mezi šichtami, to je základ. Šéfové to občas neradi slyší, ale zdraví je přednější než další hodiny v práci.

A kdyby nějaký zaměstnavatel tyhle pravidla porušoval? Může ho to přijít pěkně draho. Pokuty jdou do milionů a k tomu ještě možné žaloby. Takže je lepší hrát podle pravidel, nemyslíte?

Evidence přesčasové práce a její kontrola

Jak vlastně správně evidovat přesčasy? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Každá minuta přesčasu se musí pečlivě zaznamenat - od začátku až do konce. Je to podobné jako když si zapisujete kilometry do knihy jízd. Šéf prostě musí vědět, kdy jste začali a kdy skončili.

Dneska už naštěstí nemusíme všechno zapisovat ručně do sešitu. Většina firem používá elektronické systémy - píp a jste v práci, píp a jdete domů. Systém musí být především jednoduchý a průhledný, aby se v tom vyznal každý.

Znáte to sami - občas je potřeba zůstat v práci déle. Ale pozor, šéf musí hlídat, aby přesčasy nepřekročily povolený limit. Zákon říká jasně: maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin za rok. Když je práce víc, musí se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem speciálně dohodnout.

Co když si za přesčas vezmete náhradní volno? I to se musí evidovat. Každý zaměstnanec má právo vědět, kolik přesčasů má na kontě a jak mu budou proplaceny nebo nahrazeny volnem.

Někdo by řekl, že evidence přesčasů je otravná jak čekání na to, jak dlouho trvá vyřízení důchodu. Ale pozor - když ji odflákneš, můžeš pěkně narazit. Inspektoři práce totiž rozdávají mastné pokuty, klidně i několik set tisíc. A to už je pořádnej průšvih, co? Jak dlouho trvá vyřízení důchodu je jedna věc, ale tohle může být ještě delší martyrium. Proto radši věnuj evidenci přesčasů trochu času, než abys pak koukal jak dlouho trvá vyřízení důchodu a ještě k tomu platil pokuty, že jo?

Každá firma by měla mít jasná pravidla pro evidenci přesčasů. Prostě návod, jak na to, aby všichni věděli, co a jak. Někdo to musí kontrolovat a hlídat - nejlépe někdo, kdo tomu rozumí a ví, co říká zákon.

Myslete na to, že pečlivá evidence přesčasů chrání jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Je to jako pojistka - když je všechno správně zapsané, předejdete spoustě problémů a nedorozumění.

Přesčasová práce je výjimečná situace, nikoliv pravidlo. Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to maximálně 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Nad tento rozsah jen po dohodě se zaměstnancem.

Radmila Kleslová

Práce přesčas ve dnech pracovního klidu

Práce fyzika často zahrnuje i víkendy a svátky, stejně jako spousta jiných profesí. Každý z nás už určitě zažil, že musel makat, když ostatní měli volno. Je to jako když práce fyzika v laboratoři nepočká - prostě musíte dokončit experiment nebo měření. No a někdy je to fakt nutný, třeba když praskne potrubí ve fabrice nebo když je potřeba dodělat tu otravnou inventuru. Práce fyzika nebo jiného odborníka o svátcích není žádnej med, ale holt to k životu patří.

Aspoň že za to dostaneme slušně zaplaceno! Příplatek 100 % k běžné mzdě už stojí za to, no ne? A pokud se domluvíte se šéfem, můžete si místo peněz vybrat náhradní volno. To se hodí třeba když plánujete prodloužený víkend nebo potřebujete něco zařídit v týdnu.

Pozor ale na to, že i přesčasy mají svoje hranice. Není možné pracovat od nevidím do nevidím. Zákon jasně říká, že můžete makat navíc maximálně 8 hodin týdně v průměru. Za rok to dělá 150 hodin - to už je pořádná porce času!

Šéf by měl myslet i na to, že potřebujete odpočinek. Mezi směnami musíte mít alespoň 11 hodin pauzu. Nemůže vás nechat makat do půlnoci a chtít, abyste byli ráno v šest zase v práci. A mladí do 18 let? Ti mají od přesčasů o víkendu úplní pohov - pro ně platí přísný zákaz.

Vedoucí pracovníci to mají trochu jinak - jejich přesčasy můžou být zahrnuté rovnou ve mzdě. Ale všechno musí být černé na bílém v pracovní smlouvě. Každá přesčasová hodina se počítá a eviduje, na to šéf nesmí zapomenout.

A co když vám přesčas nesedí do programu? Pokud nejde o nějakou mimořádnou situaci, máte právo říct ne. Nikdo vás nemůže nutit obětovat rodinný život kvůli práci. Zaměstnavatel, který tyhle pravidla nedodržuje, si může pěkně zavařit - inspektorát práce rozdává tučné pokuty.

Odpočinek mezi směnami při práci přesčas

Každý z nás potřebuje po práci pořádně vypnout a odpočinout si. Zákon proto jasně říká, že mezi koncem jedné šichty a začátkem té další musíme mít minimálně 11 hodin volna. A to platí, i když se šéf zeptá, jestli můžeme zůstat déle.

Jasně, občas se stane, že je potřeba zůstat v práci přesčas - třeba když praskne potrubí nebo udeří povodeň. V takových mimořádných případech může zaměstnavatel zkrátit odpočinek na 8 hodin, ale jen u lidí nad 18 let. Pak ale musí to zkrácení někde vrátit a další odpočinek o to prodloužit.

Přesčasy nejsou neomezené - za týden jich můžeme mít v průměru maximálně 8 hodin, počítáno za období až 26 týdnů. Pokud máme v firmě odbory a kolektivní smlouvu, může se to natáhnout až na rok. Celkem za rok nesmíme přesáhnout 150 hodin přesčasů.

Víkendový odpočinek je svatý - minimálně 35 hodin v kuse musíme mít volno. Mladí do 18 let dokonce 48 hodin. Na tom se nedá nic ukrout, ani kdyby šlo o život.

Složitější je to ve firmách, kde se jede non-stop nebo kde se střídají různé směny. Tam musí vedení dobře počítat, aby lidé měli dost času na odpočinek i při přesčasech. Někdy je lepší najmout další lidi, než ždímat ty stávající.

Když to firma nedodrží, může to pěkně bolet peněženku. Pokuta od inspektorátu práce může vyšplhat až na 2 miliony korun. A to nemluvím o tom, že unavení lidé dělají víc chyb a častěji se zraní.

Odpočinek není žádný luxus - je to nutnost pro naše zdraví a bezpečnost. Unavená hlava dělá chyby a nikdo nechce, aby se něco stalo jen proto, že jsme byli přetažení. Proto by měl každý šéf dobře zvážit, jestli jsou ty přesčasy opravdu nutné.

Náhradní volno za práci přesčas

Když makáte přesčas, máte na výběr - buď prachy navíc, nebo si to vybrat v podobě volna. Šéf vám může nabídnout náhradní volno místo příplatku, ale nemůže vás do toho nutit. Funguje to jednoduše - kolik hodin naděláte přesčas, tolik si můžete vybrat volna.

Představte si, že jste v práci zůstali o dvě hodiny déle. Do tří měsíců by vám měl šéf umožnit vzít si ty dvě hodiny volna, pokud se spolu nedomluvíte jinak. A když vám to volno nedá? Pak musí vytáhnout peněženku a zaplatit příplatek.

Klíčové je, že se na všem musíte se zaměstnavatelem dohodnout. Není to jako za totáče - nikdo vám nemůže nic diktovat. Chcete radši peníze? Fajn. Hodí se vám víc volno? Taky dobře. Hlavně to musí dávat smysl oběma stranám.

Pozor ale na limity - přesčasy nesmí překročit 8 hodin týdně v průměru a 150 hodin za rok. Jasně, můžete se domluvit i na více hodinách, ale všechno má své meze. A když už si to volno vybíráte, dostanete normální průměrnou mzdu, jako byste byli v práci.

Je fajn vědět, že některé skupiny zaměstnanců mají speciální ochranu. Mladiství nebo těhotné ženy nesmí přesčasy dělat vůbec. Stejně tak rodiče s miminkem do jednoho roku.

A co když končíte v práci a máte nevyčerpané náhradní volno? Nebojte, o nic nepřijdete. Firma vám to musí proplatit s příplatkem minimálně 25 % průměrného výdělku. Některé firmy dokonce nabízí víc - to už záleží na jejich vnitřních předpisech.

Výjimky z pravidel pro přesčasovou práci

Přesčasy v práci? Není to vždycky tak jednoznačné, jak se může zdát. Zatímco běžný zaměstnanec může odpracovat maximálně 150 přesčasových hodin za rok, ve zdravotnictví je situace úplně jiná. Představte si třeba nemocnici - tam musí být někdo k dispozici 24/7, proto můžou zdravotníci po dohodě sloužit až 416 hodin přesčasů ročně.

A co šéfové? Ti jsou kapitola sama pro sebe. Vedoucí pracovníci si totiž můžou svůj čas organizovat podle svého. Když zůstanou v práci déle, protože se jim to zrovna hodí, není to automaticky přesčas. Však to znáte - někdy je lepší dodělat věci večer, když je klid.

Život ale občas připraví nečekané situace. Když přijde povodeň nebo jiná katastrofa, běžná pravidla jdou stranou. V takových případech může zaměstnavatel nařídit přesčasy i nad běžný limit - jasně, že bezpečnost a ochrana majetku má přednost.

Specifická situace je u řidičů z povolání. Nemůžou přece řídit donekonečna, to by bylo nebezpečné pro všechny. Proto mají svoje speciální předpisy o době řízení a odpočinku.

Zajímavé je to taky v zemědělství. Když je sezóna v plném proudu, nejde přece říct přírodě stop, máme odpracováno. Proto lze po dohodě s odbory upravit přesčasy podle potřeby - třeba v létě víc, v zimě míň.

Moderní je taky takzvané konto pracovní doby. To je super flexibilní systém, kdy se přesčasy počítají až po delším období. Někdy pracujete víc, jindy míň, ale na konci to musí všechno sedět.

Pro lidi na směny v nepřetržitých provozech platí zase jiná pravidla. Ať už děláte v elektrárně nebo chemičce, provoz musí běžet pořád, ale i tady platí, že průměrně nesmíte odpracovat víc než 48 hodin týdně - včetně přesčasů, samozřejmě.