Vedlejší podnikání: Jak ho rozjet a neztratit jistotu zaměstnání

Definice podnikání jako vedlejší činnosti

Podnikání jako vedlejší činnost představuje specifickou formu podnikatelské aktivity, která je vykonávána souběžně s jiným hlavním zdrojem příjmů. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy osoba má hlavní pracovní poměr a současně provozuje vlastní podnikatelskou činnost. Tato forma podnikání je v České republice velmi rozšířená a poskytuje jednotlivcům možnost realizovat své podnikatelské záměry při zachování jistoty stabilního příjmu z hlavního zaměstnání.

Z právního hlediska je podnikání jako vedlejší činnost definováno především v souvislosti s platbami na sociální a zdravotní pojištění. Za vedlejší činnost se považuje podnikání v případech, kdy podnikatel současně splňuje zákonem stanovené podmínky. Mezi tyto podmínky patří například zaměstnání v pracovním poměru s příjmem alespoň ve výši minimální mzdy, studium, pobírání invalidního nebo starobního důchodu, nebo péče o závislou osobu či dítě do 10 let věku.

Významným aspektem vedlejší činnosti je skutečnost, že podnikatel má odlišné podmínky pro odvody na sociální pojištění. Povinnost platit zálohy na sociální pojištění vzniká až po překročení stanovené hranice zisku z předchozího roku. Tato hranice se každoročně upravuje a je odvozena od průměrné mzdy. U zdravotního pojištění však platí povinnost hradit pojistné bez ohledu na výši příjmů, přičemž se vypočítává z reálně dosaženého zisku.

Podnikání jako vedlejší činnost nabízí několik významných výhod. Především umožňuje postupný přechod k samostatné výdělečné činnosti bez nutnosti okamžitého opuštění stávajícího zaměstnání. Podnikatel může své podnikání rozvíjet postupně, testovat životaschopnost svého podnikatelského záměru a budovat klientskou základnu při zachování finanční stability. Zároveň je tato forma podnikání vhodná pro osoby, které chtějí svou expertizu či dovednosti využít k dodatečnému příjmu, aniž by musely opustit své hlavní zaměstnání.

Je důležité si uvědomit, že i když se jedná o vedlejší činnost, vztahují se na podnikatele stejné povinnosti jako na osoby podnikající na hlavní činnost. Musí vést daňovou evidenci nebo účetnictví, podávat daňová přiznání a dodržovat všechny relevantní právní předpisy související s jejich podnikatelskou činností. Rozdíl spočívá především v oblasti sociálního pojištění a v některých případech i v možnosti uplatnění daňových výhod.

Z praktického hlediska vyžaduje vedlejší podnikatelská činnost dobrou organizaci času a efektivní plánování, neboť podnikatel musí skloubit požadavky svého hlavního zaměstnání s povinnostmi vyplývajícími z podnikání. To často znamená práci ve večerních hodinách, o víkendech nebo během dovolené. Úspěšné zvládnutí této dvojí role vyžaduje disciplínu, dobré time-management dovednosti a schopnost stanovit si priority.

Výhody a nevýhody vedlejšího podnikání

Při rozhodování o zahájení vedlejšího podnikání je důležité zvážit všechny aspekty, které tato forma výdělečné činnosti přináší. Mezi hlavní výhody vedlejšího podnikání patří především finanční nezávislost a možnost přivýdělku ke stálému zaměstnání. Podnikatel si může vyzkoušet své podnikatelské schopnosti bez nutnosti okamžitého ukončení pracovního poměru, což významně snižuje riziko případného neúspěchu.

Další významnou výhodou je flexibilita pracovní doby, kdy si podnikatel může sám určovat, kolik času věnuje vedlejší činnosti. To je zvláště výhodné pro rodiče malých dětí nebo osoby, které se starají o své blízké. Vedlejší podnikání také umožňuje postupné budování klientské základny a získávání cenných zkušeností v daném oboru bez nutnosti okamžitého skoku do nejistých vod plného podnikání.

Z finančního hlediska je přínosem nižší zatížení v oblasti odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které se vypočítává z nižšího vyměřovacího základu. Podnikatel má také možnost uplatnit výdajové paušály, což může významně snížit daňovou zátěž. Další nespornou výhodou je možnost postupného přechodu na hlavní činnost, pokud se podnikání ukáže jako úspěšné a perspektivní.

Na druhé straně je třeba počítat i s určitými nevýhodami. Největší výzvou je bezesporu časová náročnost, kdy podnikatel musí zvládnout jak své hlavní zaměstnání, tak vedlejší podnikatelskou činnost. To může vést k vysoké míře stresu a únavě, případně k zanedbávání osobního života. Někteří podnikatelé také zjišťují, že je obtížné udržet stejnou kvalitu služeb jako při podnikání na hlavní činnost, právě kvůli omezenému času.

Administrativní zátěž představuje další významnou nevýhodu. I když podnikatel provozuje činnost pouze jako vedlejší, musí plnit všechny zákonné povinnosti včetně vedení účetnictví, podávání daňových přiznání a dodržování všech relevantních předpisů. To může být časově i finančně náročné, zejména pokud nemá předchozí zkušenosti s podnikáním.

Problematická může být také komunikace se zaměstnavatelem. Ne všichni zaměstnavatelé pohlížejí na vedlejší podnikání svých zaměstnanců pozitivně, někteří mohou vnímat potenciální konflikt zájmů nebo se obávat snížení pracovního výkonu. Je proto důležité předem vyjasnit podmínky a případná omezení vyplývající z pracovní smlouvy.

Dalším úskalím může být omezený přístup k úvěrům a financování, protože banky často preferují podnikatele s hlavní činností. Podnikatel také musí pečlivě zvažovat své investice a růstové možnosti, protože disponuje omezenými časovými i finančními zdroji. V některých případech může být obtížné najít rovnováhu mezi potřebami hlavního zaměstnání a rozvojem vedlejšího podnikání.

Registrace na úřadech a povinná hlášení

Při zahájení podnikání jako vedlejší činnosti je nutné splnit několik základních registračních povinností. V první řadě je nezbytné ohlásit živnost na živnostenském úřadě, kde získáte živnostenské oprávnění. Tento proces lze nyní provést i elektronicky prostřednictvím jednotného registračního formuláře. Důležité je uvést, že se jedná o vedlejší činnost, protože máte hlavní zaměstnání. Tato informace má významný vliv na výši záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nutné se registrovat do 8 dnů od zahájení činnosti. Při registraci je klíčové doložit potvrzení o zaměstnání, které prokáže, že podnikání skutečně provozujete jako vedlejší činnost. V případě, že jste zaměstnanec s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy, nemusíte v prvním roce podnikání platit zálohy na důchodové pojištění. Tato výhoda však neznamená, že se nemusíte registrovat - oznámení o zahájení činnosti je povinné.

U zdravotní pojišťovny platí obdobná pravidla. Je nutné se přihlásit do 8 dnů od začátku podnikání. Pokud máte příjem ze zaměstnání, ze kterého odvádíte zdravotní pojištění, nemusíte jako OSVČ platit měsíční zálohy. Vše se vyřeší až při ročním zúčtování. Je však důležité zdravotní pojišťovně doložit, že máte hlavní zaměstnání, ze kterého jsou řádně odváděny odvody.

Finanční úřad je další institucí, kde je nutná registrace. Přihlášení k dani z příjmů fyzických osob musí proběhnout do 15 dnů od zahájení podnikání. V případě, že plánujete překročit obrat 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, musíte se registrovat také k DPH. Pokud tento limit nepřekročíte, registrace k DPH je dobrovolná. Na finančním úřadě můžete také zvážit registraci k silniční dani, pokud budete pro podnikání využívat automobil.

V případě, že budete v rámci vedlejší činnosti zaměstnávat pracovníky, vznikají další oznamovací povinnosti. Je nutné se registrovat jako zaměstnavatel na ČSSZ, zdravotní pojišťovně a finančním úřadě. Tyto registrace musí proběhnout před nástupem prvního zaměstnance. Zároveň je potřeba přihlásit se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Pro všechny tyto registrace je vhodné si předem připravit potřebné dokumenty. Jedná se zejména o občanský průkaz, živnostenské oprávnění, potvrzení o zaměstnání a případně další dokumenty podle specifické situace. Většinu registrací lze nyní provést elektronicky, což značně zjednodušuje celý proces. Je však důležité dodržet všechny zákonné lhůty a nezapomenout na žádnou z povinných registrací, aby se předešlo případným sankcím ze strany úřadů.

Daňové povinnosti a odvody na pojištění

Při podnikání jako vedlejší činnosti souběžně s hlavním zaměstnáním je nutné věnovat pozornost správnému plnění daňových povinností a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) s vedlejší činností má povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede příjmy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Příjmy ze zaměstnání jsou již zdaněny prostřednictvím zaměstnavatele formou měsíčních záloh na daň, zatímco z podnikatelské činnosti si OSVČ musí daňovou povinnost vypočítat sama.

Pro stanovení daňového základu z podnikání může OSVČ využít buď skutečné výdaje, nebo paušální výdaje procentem z příjmů. Paušální výdaje jsou často výhodnější variantou, jelikož není nutné evidovat skutečné náklady a stačí vést pouze evidenci příjmů. Výše paušálu se liší podle druhu činnosti - například u řemeslných živností činí 80 % z příjmů, u ostatních živností 60 %.

V oblasti sociálního pojištění má OSVČ s vedlejší činností výhodu v tom, že není povinna platit zálohy na důchodové pojištění, pokud její zisk v předchozím roce nedosáhl rozhodné částky. Ta se každoročně upravuje a pro rok 2024 činí 96 777 Kč. Pokud OSVČ této hranice nedosáhne, nemusí se do systému důchodového pojištění vůbec zapojit. V případě překročení rozhodné částky vzniká povinnost platit minimální zálohy na důchodové pojištění stanovené pro vedlejší činnost.

Zdravotní pojištění je specifické tím, že OSVČ s vedlejší činností nemá stanovenou minimální výši záloh. Výše pojistného se vypočítává jako 13,5 % z poloviny zisku, přičemž zálohy se platí na základě posledního známého přehledu o příjmech a výdajích. Je důležité nezapomenout na povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do jednoho měsíce po podání daňového přiznání.

Pro osoby podnikající při zaměstnání je výhodné, že mohou uplatnit slevu na poplatníka pouze jednou, a to buď u zaměstnavatele, nebo v rámci podnikání. Většinou je výhodnější uplatnit slevu u zaměstnavatele, kde dochází k pravidelné měsíční optimalizaci daňové povinnosti. V případě, že podnikatel dosahuje ztráty z podnikání, může ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích jako odpočitatelnou položku od základu daně.

Při vedení účetnictví je nutné důsledně oddělovat příjmy a výdaje z hlavního pracovního poměru a z podnikatelské činnosti. To pomáhá nejen při správném stanovení daňového základu, ale také při případné kontrole ze strany finančního úřadu nebo správy sociálního zabezpečení. Doporučuje se vést samostatný bankovní účet pro podnikatelskou činnost, což významně usnadňuje evidenci a prokazování původu příjmů a výdajů.

Limity příjmů pro vedlejší činnost

Pro osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší aktivitu vedle hlavního zaměstnání existují specifické limity příjmů, které je třeba sledovat. Základním parametrem je rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění, která se každoročně upravuje podle vývoje průměrné mzdy. Tato částka představuje hranici, při jejímž překročení vzniká OSVČ povinnost platit zálohy na důchodové pojištění v následujícím kalendářním roce.

Pokud podnikatel provozuje činnost jako vedlejší z důvodu souběžného zaměstnání, musí pečlivě monitorovat své příjmy. V případě, že jeho roční příjem z podnikání nepřekročí stanovenou rozhodnou částku, není povinen účastnit se důchodového pojištění OSVČ. To v praxi znamená významnou finanční úsporu, protože není nutné platit měsíční zálohy na důchodové pojištění.

Rozhodná částka se vypočítává jako 2,4násobek průměrné mzdy stanovené pro daný kalendářní rok. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o hrubý příjem, ale o rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy o základ daně z příjmů. Podnikatelé mohou využívat jak skutečné výdaje, tak výdajový paušál, který je často výhodnější variantou.

Pro správné posouzení limitů je klíčové vedení přesné evidence příjmů a výdajů. Překročení rozhodné částky může podnikatel zjistit až při zpracování daňového přiznání, což může vést k dodatečným platbám pojistného. Proto je vhodné průběžně sledovat vývoj příjmů a případně se připravit na budoucí povinnost platby pojistného.

Vedlejší činnost přináší také další výhody v oblasti sociálního zabezpečení. Podnikatel není povinen platit zálohy na důchodové pojištění v prvním roce podnikání, a to ani v případě, že předpokládá překročení rozhodné částky. Povinnost úhrady vzniká až na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

Je třeba mít na paměti, že status vedlejší činnosti musí být řádně doložen příslušné správě sociálního zabezpečení. Nejčastějším důvodem pro vedlejší činnost je zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, ale může jít také o pobírání invalidního či starobního důchodu, péči o dítě do 10 let nebo studium.

Překročení limitů neznamená automaticky nutnost přechodu na hlavní činnost. Podnikatel může nadále vykonávat činnost jako vedlejší, pouze mu vzniká povinnost účasti na důchodovém pojištění. To s sebou nese povinnost platit minimální zálohy stanovené pro vedlejší činnost, které jsou výrazně nižší než u činnosti hlavní.

Pro optimalizaci daňové a odvodové zátěže je vhodné konzultovat konkrétní situaci s daňovým poradcem nebo účetním. Ti mohou pomoci s nastavením vhodné strategie a využitím všech legálních možností pro minimalizaci odvodů při zachování statusu vedlejší činnosti.

Vedení účetnictví a daňové evidence

Při provozování podnikání jako vedlejší činnosti souběžně se zaměstnáním je nutné věnovat pozornost správnému vedení účetnictví nebo daňové evidence. Podnikatel si může zvolit mezi vedením účetnictví a daňovou evidencí, pokud není ze zákona povinen vést účetnictví. Pro většinu drobných podnikatelů s vedlejší činností je výhodnější a jednodušší vedení daňové evidence, která poskytuje přehled o příjmech a výdajích, majetku a závazcích.

Daňová evidence je méně administrativně náročná než účetnictví a pro vedlejší podnikatelskou činnost zcela dostačující. Základním principem je chronologické vedení záznamů o příjmech a výdajích v peněžním deníku, kde se evidují všechny transakce související s podnikáním. Je důležité důsledně oddělovat osobní finance od podnikatelských a vést přehlednou evidenci dokladů. Podnikatel musí archivovat všechny faktury, účtenky a další doklady související s podnikáním po dobu stanovenou zákonem.

Pro správné vedení daňové evidence je klíčové rozlišovat daňově uznatelné a neuznatelné výdaje. Mezi daňově uznatelné výdaje patří například nákup materiálu, drobného majetku, provozní režie, cestovní náhrady či odpisy dlouhodobého majetku. Naopak osobní výdaje, pokuty a penále, nebo reprezentační výdaje jsou daňově neuznatelné. U vedlejší činnosti je obzvláště důležité správně rozlišovat výdaje související s podnikáním od těch soukromých.

Podnikatel provozující vedlejší činnost může využít také paušální výdaje, které představují procentuální část z příjmů stanovenou podle druhu podnikání. Tento způsob uplatňování výdajů značně zjednodušuje administrativu, protože není nutné evidovat skutečné výdaje. I v tomto případě je však nutné vést evidenci příjmů a pohledávek souvisejících s podnikáním.

V případě, že se podnikatel rozhodne pro vedení účetnictví, musí dodržovat přísnější pravidla a postupy dané zákonem o účetnictví. Účetnictví poskytuje komplexnější přehled o ekonomické situaci podnikání, ale vyžaduje hlubší znalosti a často i pomoc účetního. Pro vedlejší podnikatelskou činnost menšího rozsahu může být vedení účetnictví zbytečně komplikované a nákladné.

Při vedení účetnictví nebo daňové evidence je důležité pravidelně kontrolovat a aktualizovat záznamy, ideálně měsíčně nebo čtvrtletně. To umožňuje včas odhalit případné nesrovnalosti a mít přehled o finanční situaci podnikání. Zvláštní pozornost je třeba věnovat období na konci kalendářního roku, kdy je nutné provést inventarizaci majetku a závazků a připravit podklady pro daňové přiznání.

Pro začínající podnikatele s vedlejší činností je vhodné konzultovat způsob vedení evidence s daňovým poradcem nebo účetním, který může pomoci nastavit správný systém a vysvětlit všechny povinnosti. Investice do odborné konzultace se může v dlouhodobém horizontu vyplatit v podobě správně vedené evidence a optimalizace daňové povinnosti.

Podnikání při zaměstnání je jako druhý motor v letadle. I když jeden selže, stále máte šanci bezpečně přistát.

Radek Kovařík

Časté chyby při vedlejším podnikání

Při vedlejším podnikání vedle zaměstnání se lidé často dopouštějí řady závažných chyb, které mohou mít nepříjemné následky. Jednou z nejčastějších chyb je neoznámení zahájení podnikatelské činnosti svému zaměstnavateli. Mnoho zaměstnanců si neuvědomuje, že mají zákonnou povinnost informovat svého zaměstnavatele o výkonu jiné výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel může v takovém případě požadovat, aby se této činnosti zdrželi, pokud by šlo o činnost konkurenční.

Parametr	Podnikání jako vedlejší činnost	Podnikání jako hlavní činnost
Minimální zálohy na sociální pojištění (2024)	1 057 Kč měsíčně	3 171 Kč měsíčně
Minimální zálohy na zdravotní pojištění (2024)	0 Kč	2 722 Kč měsíčně
Rozhodná částka pro povinné sociální pojištění (2024)	96 777 Kč ročně	Vždy povinné
Nutnost přiznání k DPH	Při překročení 1 mil. Kč za 12 měsíců	Při překročení 1 mil. Kč za 12 měsíců
Daňové přiznání	Povinné ročně	Povinné ročně

Další významnou chybou je nedostatečná evidence příjmů a výdajů. Vedlejší podnikatelé často podceňují důležitost pečlivého vedení účetnictví a uchovávání dokladů. Přitom právě důsledná evidence je klíčová nejen pro správné vyčíslení daňové povinnosti, ale také pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Mnoho podnikatelů také zapomíná na povinnost archivovat účetní doklady po zákonem stanovenou dobu.

Závažným pochybením je také nesprávné určení rozsahu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vedlejší podnikatelé si často nejsou jisti, zda musí platit zálohy na pojistné, a pokud ano, v jaké výši. Někteří se mylně domnívají, že když mají hlavní příjem ze zaměstnání, nemusí řešit pojistné z podnikání vůbec. To je však zásadní omyl, který může vést k nepříjemným doplatků a penále.

Podnikatelé také často chybují v oblasti daňové optimalizace. Neuplatňují všechny možné daňové odpočty a slevy, na které mají nárok, nebo naopak zahrnují do nákladů položky, které tam nepatří. Typickým příkladem je zahrnutí soukromých výdajů do podnikatelských nákladů nebo nesprávné rozdělení nákladů mezi hlavní zaměstnání a vedlejší podnikání.

Mnoho vedlejších podnikatelů také podceňuje význam oddělení osobních a podnikatelských financí. Míchání soukromých a podnikatelských peněz na jednom účtu může vést k chaosu v účetnictví a komplikacím při případné daňové kontrole. Je důležité mít samostatný podnikatelský účet a důsledně oddělovat osobní a podnikatelské transakce.

Další častou chybou je nedostatečné pojištění podnikatelské činnosti. Vedlejší podnikatelé často spoléhají pouze na pojištění ze zaměstnání a zapomínají, že toto pojištění nekryje rizika spojená s jejich podnikatelskou činností. Přitom odpovědnost za škodu způsobenou při podnikání může být značná a bez odpovídajícího pojištění může ohrozit i osobní majetek podnikatele.

Podnikatelé také často podceňují význam průběžného vzdělávání a sledování změn v legislativě. Právní předpisy se neustále mění a neznalost zákona neomlouvá. Je důležité pravidelně sledovat změny v daňových zákonech, předpisech o sociálním a zdravotním pojištění a dalších relevantních normách. Nedostatečná informovanost může vést k porušení zákonných povinností a následným sankcím.

Přechod z vedlejší na hlavní činnost

Pokud jste doposud podnikali jako vedlejší činnost při zaměstnání a rozhodli jste se přejít na podnikání jako hlavní činnost, je třeba učinit několik důležitých kroků. Přechod z vedlejší na hlavní činnost je nutné nahlásit příslušným úřadům, konkrétně zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, a to do 8 dnů od změny. Tato změna s sebou nese významné dopady především v oblasti odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

V případě zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti odvádí zálohy pouze z dosažených příjmů, zatímco při hlavní činnosti musíte platit minimální měsíční zálohy bez ohledu na výši vašich skutečných příjmů. Je důležité si uvědomit, že tyto minimální zálohy se každoročně zvyšují a jejich aktuální výši je třeba sledovat. Obdobná situace nastává i u sociálního pojištění, kde se při vedlejší činnosti nemusí platit zálohy, pokud váš roční zisk nepřesáhne rozhodnou částku.

Při přechodu na hlavní činnost je zásadní dobře si propočítat finanční stránku podnikání. Musíte počítat s tím, že vaše měsíční fixní náklady výrazně vzrostou právě kvůli povinným odvodům. Je proto rozumné mít vytvořenou dostatečnou finanční rezervu, která vám pomůže překlenout případné období s nižšími příjmy. Mnoho podnikatelů podceňuje význam této rezervy a dostává se pak do zbytečných finančních problémů.

Další důležitou změnou je skutečnost, že jako hlavní podnikatel již nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti z předchozího zaměstnání. Proto je vhodné načasovat přechod na hlavní činnost na období, kdy máte stabilní příjmy z podnikání a ideálně již vybudovanou stálou klientelu. Mnoho začínajících podnikatelů také využívá možnosti postupného přechodu, kdy nejprve testují životaschopnost svého podnikatelského záměru při zaměstnání a teprve po ověření jeho úspěšnosti přecházejí na hlavní činnost.

Z administrativního hlediska je třeba počítat s tím, že jako hlavní podnikatel budete muset vést důkladnější evidenci a možná i změnit způsob vedení účetnictví. Je doporučeno konzultovat tyto změny s účetním nebo daňovým poradcem, který vám pomůže nastavit všechny procesy správně od začátku. Nezapomeňte také na to, že jako hlavní podnikatel budete muset platit zálohy na daň z příjmu, pokud vaše poslední známá daňová povinnost přesáhla zákonem stanovený limit.

V neposlední řadě je důležité myslet na to, že jako hlavní podnikatel nesete plnou odpovědnost za své podnikání a nemáte již jistotu pravidelného příjmu ze zaměstnání. Proto je vhodné zvážit různé formy pojištění, například pojištění odpovědnosti nebo nemocenské pojištění OSVČ, které je v případě hlavní činnosti dobrovolné, ale může vám poskytnout důležitou finanční ochranu v případě pracovní neschopnosti.

Souběh zaměstnání a podnikání

Mnoho lidí v České republice se rozhodne kombinovat své hlavní zaměstnání s podnikatelskou činností. Tento souběh zaměstnání a podnikání představuje způsob, jak si zajistit dodatečný příjem vedle stabilního příjmu ze zaměstnání. Podnikání jako vedlejší činnost má své specifické charakteristiky a podmínky, které je třeba dodržovat.

Při provozování podnikání současně se zaměstnáním je nutné tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Pokud je podnikání vedeno jako vedlejší činnost, jsou výrazně nižší zálohy na sociální a zdravotní pojištění. To představuje významnou výhodu zejména na začátku podnikání, kdy příjmy z podnikatelské činnosti nebývají příliš vysoké.

Zaměstnanec, který se rozhodne podnikat, musí svému zaměstnavateli oznámit, že vykonává jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel může v takovém případě požadovat, aby se této činnosti zdržel, pokud by šlo o činnost konkurenční. Je proto důležité před zahájením podnikání důkladně prostudovat pracovní smlouvu a případná omezení v ní uvedená.

Podnikání provozované jako doplňková činnost k hlavnímu zaměstnání má také své daňové aspekty. Příjmy z obou činností se sčítají a zdaňují společně v rámci daňového přiznání. Je možné uplatňovat výdaje buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů, což může být v mnoha případech výhodnější. Důležité je vést přesnou evidenci příjmů a výdajů z podnikatelské činnosti.

Pro získání statusu vedlejší činnosti je nutné splnit některé podmínky. Mezi ně patří například zaměstnání na pracovní smlouvu s příjmem alespoň ve výši minimální mzdy, pobírání invalidního nebo starobního důchodu, nebo péče o dítě s nárokem na rodičovský příspěvek. Status vedlejší činnosti je třeba každoročně dokládat příslušnými dokumenty.

Při souběhu zaměstnání a podnikání je třeba myslet také na časové možnosti a organizaci práce. Je důležité, aby podnikatelská činnost nenarušovala plnění pracovních povinností v hlavním zaměstnání. Mnozí podnikatelé proto volí takové oblasti podnikání, které lze vykonávat ve večerních hodinách nebo o víkendech.

Z hlediska pojistného na sociální zabezpečení je výhodou, že při vedlejší činnosti vzniká povinnost platit zálohy až po překročení stanovené hranice příjmů. Pro rok 2024 je tato hranice stanovena na 96 777 Kč ročně. Pokud je příjem nižší, není nutné platit zálohy na důchodové pojištění, což významně snižuje finanční zátěž začínajícího podnikatele.

Při rozhodování o zahájení podnikání při zaměstnání je vhodné zvážit všechny aspekty a možné dopady. Je důležité realisticky zhodnotit své časové možnosti, finanční situaci a potenciál podnikatelského záměru. Mnoho úspěšných podnikatelů začínalo právě touto cestou a postupně přešlo na podnikání jako hlavní činnost, když se jejich podnikání dostatečně rozvinulo a začalo generovat stabilní příjem.

Možnosti ukončení vedlejší činnosti

Ukončení vedlejší podnikatelské činnosti může podnikatel provést několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a důsledky. Nejčastějším způsobem je přerušení živnostenského oprávnění, které lze provést kdykoliv během roku. Při přerušení živnosti musí podnikatel podat oznámení na příslušný živnostenský úřad, kde uvede dobu, po kterou chce činnost přerušit. Tato doba může být stanovena na určité období nebo na dobu neurčitou. Během přerušení podnikatel nemusí platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, ale je povinen dokončit všechny rozpracované zakázky a vyrovnat závazky vůči státu.

Další možností je úplné zrušení živnostenského oprávnění, což představuje definitivní ukončení podnikatelské činnosti. V tomto případě musí podnikatel podat žádost o zrušení živnostenského oprávnění na živnostenský úřad a následně provést všechny potřebné kroky k ukončení činnosti. To zahrnuje vypořádání všech závazků a pohledávek, archivaci účetních dokladů po zákonem stanovenou dobu a oznámení ukončení činnosti všem dotčeným institucím.

Podnikatel provozující vedlejší činnost může také změnit formu podnikání na hlavní činnost, pokud se rozhodne věnovat se podnikání naplno. Tento krok vyžaduje především změnu registrace na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, kde se změní status podnikatele a výše záloh na pojistné. Je důležité si uvědomit, že při změně na hlavní činnost se zvýší minimální zálohy na pojistné a změní se i další povinnosti vůči státu.

V případě, že podnikatel vykonává vedlejší činnost souběžně se zaměstnáním, musí při ukončení činnosti zohlednit i pracovněprávní aspekty. Některé pracovní smlouvy mohou obsahovat konkurenční doložky nebo jiná omezení týkající se podnikání, která je třeba respektovat i po ukončení vedlejší činnosti. Je proto vhodné před ukončením činnosti konzultovat situaci se zaměstnavatelem a případně upravit související dokumentaci.

Specifickou situací je ukončení vedlejší činnosti z důvodu odchodu do důchodu nebo nástupu na mateřskou či rodičovskou dovolenou. V těchto případech je třeba dodržet zvláštní postupy a lhůty pro oznámení změn příslušným úřadům. Důležité je také správné načasování ukončení činnosti, aby nedošlo k zbytečným komplikacím při vyřizování dávek nebo důchodu.

Při ukončování vedlejší činnosti je nutné myslet i na daňové povinnosti. Podnikatel musí podat daňové přiznání za období, ve kterém činnost ukončil, a vypořádat se s finančním úřadem. To zahrnuje i případné doplacení daní nebo sociálního a zdravotního pojištění. V některých případech může být výhodné načasovat ukončení činnosti na konec kalendářního roku, aby se zjednodušilo účetní a daňové vypořádání.